KRNOVSKO, BRUNTÁLSKO - Dnes 21. dubna schválila vláda předložený kompromisní návrh řešení protipovodňové ochrany obcí na horním toku řeky Opavy. Návrh, který představil ministr zemědělství týden před tím osobně v Nových Heřminovech starostům a veřejnosti. Návrh kompromisní, co možná nejšetrnější. Emocí se, jako lidský tvor občas nezbavíme, ale má-li se hledat vhodné efektivní protipovodňové opatření pro ochranu zastavěného území na horním toku Opavy (od Zátoru přes Opavu dál), musí nastoupit racium.

Jsou-li základními početními jednotkami při rozhodování zadržené kubíky v této lokalitě, nemá přehrada vyrovnanou alternativu. Kdo jiný by pak měl rozhodovat, než vodohospodáři. Varianta malé přehrady s dalšími opatřeními níže po toku by mohla uklidnit jak Krnov, tak část Opavy, které žádná z variant rychlého bezpečného průchodu Krnovem bez dostatečného zadržení nepomůže. Velkým úspěchem je už to, že se dokázalo domluvit Ministerstvo zemědělství s Ministerstvem životního prostředí.

Za posledních 10 let se zhotovily desítky studií za milióny korun, aby se zjistilo maximum faktických údajů pro porovnávání. První projekt přehrady vznikl v roce 1923, v roce 1960 byla vyhlášena stavební uzávěra, v roce 1997 přišla povoděn, která stavbu oživila. Změna zemědělského hospodaření s retencí vody mnoho neudělá. Při stoleté vodě sníží kulminační  průtok od 0 do 10 %. Jsou to opatření neopomenutelná, nutná, ale neefektní při větších povodních. Systémy poldrů nemají srovnatelnou kapacitu a mnohdy jsou téměř nerealizovatelné.

Jak řekl ministr Gandalovič: „Po devíti letech hledání nejlepšího řešení ochrany měst na horním toku řeky Opavy jsme spolu s ministrem Bursíkem předložili vládě návrh protipovodňových opatření, který zahrnuje menší nádrž v Nových Heřminovech a navazující opatření níže na toku Opavy,“ Navíc, při uvědomování si úbytku vody v krajině, budeme rádi, že nějakou přehradu stihneme postavit a vodu tady, na střeše Evropy, kam žádná řeka nepřitéká, zadržíme.

Oponenti mnohdy argumentují nedostatečným výzkumem sociologických, psychologických aspektů, které s sebou přinese přestěhování desítek lidí. Prvně se ale musí vybrat hydrologická varianta, a po té až konkrétní sociologický problém.  Nehledě na to, že i tyto aspekty nebyly opomenuty, jinak by takový kompromis nevznikl. Odpor většiny místních ustoupí při vyjednávání o štědrých finančních náhradách, jak to bylo nedávno při výkupu pozemků pod krnovský obchvat. Ne dříve. Většina si uvědomí, že, za to, co dostane, si bydlení určitě pořídí solidní. Někteří jedinci se s tím nesmíří, o to ale nejde. Starostové obcí musí hájit zájmy svých občanů a tak se jim také nelze divit. Prosperitu to ale nakonec i těm Novým Heřminovům může přinést. A ekologickým nátlakovým organizacím se také nelze divit. Svoji aktivitu prosazovat musí, je to jejich smyslem, jejím zaměstnancům pak obživou. 

V okolí nedaleké zánovní Slezské Harty taky začíná být živo a uběhlo sotva 10 let od zatopení a mnohé vesnice z přehrady prosperují, další investice se brzy čekají. Za takových 100 let bude vnímána dobovými obyvateli jako tzv.  přirozená část přírody. Člověk, stejně jako každá jiný tvor, hold krajinu kolem sebe přetváří, vytváří. Třeba takový rybníkářský kraj na jihu Čech, či konkrétněji Valticko-Lednický areál jsou ukázkou absolutní devastace původní krajiny. Jde o to jít na to s rozumem, ne srdcem. Zkuste navrhnout pitvořícím se ochráncům přírody vypuštění Novomlýnských nádrží, které absolutně zlikvidovaly unikátní rozsáhlou soustavu lužních lesů.

Přejme obyvatelům Nových Heřminov tučné sumy, protože mohou být rádi, že jim přehradu nepostavili třeba před dvaceti lety, kdy by toho moc nezískali, těm co zůstanou u přehrady prosperitu a níže postaveným obcím klidnější dešťové dny a větší rozvoj v následně zmenšených aktuálních záplavových územích.

-koch-

Komentáře (32)

C           FMA      
L O    9      5   X31
5WS   KDR   AB2      
  7    C    D     IIJ
  4         HBM      

powered by AkoComment Tweaked